Hygiena a kvalita vzduchu ve vnitřním prostředí budov

Události posledního roku výrazně zasáhly do života lidí prakticky na celé planetě a přinesly s sebou celou řadu nových výzev i do stavebnictví, zejména pak do odvětví technických zařízení budov a sanity. Jisté je, že stále platí nejen celá řada doporučení jako například časté mytí rukou, dostupný desinfekční prostředek na bázi alkoholu aj., ale i dostatečné větrání vnitřních prostor, a to ideálně bez zpětné cirkulace vzduchu, případně s řádným čištěním a údržbou.

Uplynulý rok se velmi podepsal na životě a hygieně obyvatel, jak toto období vnímáte vy z hlediska vzduchotechniky a vnitřního prostředí budov?

Díky mediím se podařilo více rozšířit do podvědomí zákazníků, že kvalita prostředí uvnitř budovy je částečně ovlivněna tím, zda je či není v budově vzduchotechnika. Zároveň proběhly i útržkovité informace, že díky vzduchotechnice dochází ke snižování rizika přenosu covid-19. Dochází k pravidelnému provětrání místnosti a odtahu vodních par nasycených případnými bakteriemi a viry. Tato problematika je nyní vnímána primárně ve spojení s budovami určenými pro děti, ale nově nad tímto začínají přemýšlet i menší stavebníci rodinných dům, což je skvělý začátek.

Co byste v momentální situaci doporučili z hlediska hygieny a kvality vnitřního prostředí pro novostavby?

Obecně platí, že z koupelen, kuchyní či WC je potřeba odtahovat odpadní vzduch, který je výrazně nasycený (vodní páry, mikromastnoty, nežádoucí aroma). Z tohoto důvodu je potřeba, aby se tento odpadní vzduch dostal z domu. Je ale škoda přijít o teplo a někdy vlhkost, která se v případě odvětrání pomocí oken nebo vzduchotechnických ventilátorů z domu vypustí ven. Tomuto má pomoci instalace rekuperačních jednotek, které dokážou díky svému křížovému výměníku s vysokou účinností (až 94 %) navracet zpět tepelnou energii, takže ušetříme více než 30 % nákladů na vytápění a v některých případech i žádoucí vlhkost, aby se mikroklima v budově či v bytě extrémně, především v zimních měsících, nevysoušelo. Pomocí vlhkostních čidel se dá celkem dobře hlídat nežádoucí vlhkost v domě, která by neměla přesahovat 60–65 %. Co se týká kuchyní, je potřeba, aby součástí varné plochy bylo i odvětrání pomocí digestoře, která má za úkol zbavit kuchyni nežádoucích mastnot pomocí tukových filtrů a případně i pachu s pomocí uhlíkového filtru v případě cirkulační digestoře a nebo odtahu do komína. Toto ale díky rekuperačním jednotkám již není potřeba a snižují se tím požadavky na výstavby komínů.

Někdo může namítat, že si otevře okno, ale ruku na srdce, kolikrát denně to uděláme, především v době, kdy nejsme doma, nebo v noci, kdy spíme. Za naši firmu tedy doporučujeme pořídit si vzduchotechniku pomocí rekuperačních jednotek. Výběr je velmi rozmanitý a umíme připravit, díky pestré škále produktů od renomovaných dodavatelů, to správné a optimální řešení pro zákazníka.

Co doporučujete pro zvýšení stávajícího hygienického standardu a kvality vnitřního prostředí u veřejných budov například úřadů, sportovišť, nemocnic apod.

Veřejné budovy, sportoviště atd. již nyní v nových projektech není možné dělat bez vzduchotechniky s rekuperací tepla. V čem se dá zvýšit do budoucna standard užívání, je lepší regulace (na základě čidel CO²) častější ionizace VZT rozvodů, která pomáhá sterilizaci systému rozvodu vzduchu, a v neposlední řadě i kvalitní filtrace proti prachu, pylu atd. U větších vzduchotechnik se již často používá i případné dochlazování nebo dohřev distribuovaného vzduchu, aby se maximálně zvýšil uživatelský komfort.

Často probíraným tématem jsou téměř nulové budovy, jak přesně vnímáte tento nový standard v rámci hygieny a vnitřního prostředí?

Tyto budovy jsou čím dál náročnější na stanovení typu technologií na základě výpočtu energetického štítku. Samozřejmě veškerá legislativa a požadavky nahrávají využití čím dál více oblíbených obnovitelných zdrojů, jako jsou tepelná čerpadla, rekuperace, fotovoltaiky a další. Je faktem, že nové budovy se již bez některé z dříve jmenovaných technologií, nedají naprojektovat a zrealizovat. Stále ale říkáme, že důležitější než 30% úspora energie díky rekuperaci tepla vzduchu při větrání, je přísun čerstvého vzduchu, který zabraňuje tvorbě plísní, bakterií a další nežádoucích vlivů do interiéru.

Na co se podle vás nyní zákazník orientuje nejvíce – investice, úspory anebo design? Je jasné, že ideální je realizace co nejlevnější, nejhezčí a nejúspornější, lze se tomu alespoň přiblížit?

Za nás jako největší problém při realizaci vnímáme to, že se zákazník ztrácí v dostupných informacích a často si plete klimatizaci a rekuperaci a nebo žije v mylné informaci že rekuperace = zákaz otvírání oken. Jde to postupným krokem, kdy si zákazníci uvědomují rozdíly a nebo se s těmito technologiemi přímo potkávají – výrazně samozřejmě pomáhá i řada příspěvků v médiích, které tuto problematiku osvětlují a tím rozšiřují povědomí uživatelů. Ti pak sami zjišťují, jaký mají moderní technologie příjemný efekt na zkvalitnění bydlení. Na druhou stranu se stále stává, že zákazníci dávají větší důraz na vybavení interiéru – které mají neustále na očích – než na výběr technologií. Někdy je až zarážející, že jsou ochotni zaplatit i velmi vysoké částky za tyto technologie v řádech sta tisíců korun, aniž by se se s výrobky detailněji seznámili.

Troufnete si odhadnout nějaký výhled do budoucna z hlediska požadavků, jak na kvalitní vnitřní prostředí, tak na hygienu či šetrnost?

Samozřejmě trend moderních technologií pokračovat bude. Koho by před 10 – 15 lety napadlo, že se bude ročně prodávat 10 000 tepelných čerpadel – vždy to bylo spojováno s drahou a zbytečnou technologií. Nyní bez tepelných čerpadel prakticky už nelze postavit nový dům. To samé se nyní děje s rekuperacemi. Ještě před 5–10 roky byla instalace těchto jednotek v rámci stovek kusů na celou ČR a šlo o výsadu podivínů, ekologů a výstřelek lidí žijících v pasivních domech. Nyní se vybrané developerské projekty bez rekuperace nestaví a zákazníci v RD již mají konkrétnější představu o přínosu této technologie. Takže náš odhad je, že i zde přetrvá setrvalý nárůst zájmu, který se již nyní ročně pohybuje mezi 20–30 %.